Srpnové Seniorské okénko
Milovaní,
někteří z vás dostávají do svých e-mailových schránek měsíčník Seniorské okénko, které připravuje Centrum pro rodinu a sociální péči. Ti z vás, kteří jej neznají, si o jeho aktuální vydání mohou zdarma napsat na adresu seniori@doo.cz.
Nejen v dnešních potřebujeme všichni povzbuzení a osvěžení. V tomto vydání navíc s úvodním slovem našeho „staronového“ kaplana o. Pavla.
POVZBUZENÍ NA SRPEN
Milovaní přátelé živého Boha!
Hodnota života se nedá měřit věkem, ale láskou v srdci. Když jsem nedávno s přáteli slavil narozeniny, došli jsme k otázce: „Kolik vám tedy vlastně je?“ Odpověď byla: dvacet tři do sta. Je krásné si uvědomit, že z našeho pohledu stárneme a naše síly už nejsou, jako tomu bylo ve dvaceti třech. Bůh se však na nás dívá jako na mladíčky, kteří mládnou pro nebe. Jsme Jeho děti tak jako tak.
Často se naše mysl může upírat k tomu, co prožíváme. Ne vždy je to však situace radostná, nýbrž bolestná. Ať už je to strach z války, obava o rodinu. Nemoc, jež doléhá skrze různá omezení, spolu nese břemeno umět si nechat sloužit bližními. To vše nás někdy může vést do slepé uličky – zoufat si a nadávat, jak je svět hrozný a špatný. Prosím, nenechme se chytit do pasti zlého. Ježíš nás učí dívat se na krásu tohoto světa svým pohledem. Vidět ji můžeme skrze nezištnou lásku třebas těch, kteří se o nás starají. Malé děti jsou plné ideálů a mají veliké touhy hledat Boha, milovat Ho a žít s Ním.
Jako kněz se někdy setkávám s rodiči, kteří se více zaměří na zajištění základních potřeb (teplo, jídlo, komfort), ovšem pak už nemají sílu na základní vztah s Bohem. Proto je zde pro vás nezastupitelná role babiček a dědečků: posvěcovat své rodiny vaší modlitbou a obětí. To je projev nezištné lásky z vaší strany. Ano, pro někoho v mladém věku se někdy zdá být modlitba nudná, zastaralá a ne zrovna moderní. Někdy to můžete vnímat u vašich mladých. Mám na mysli vztah k vám. Než vás navštívit, je lepší poslat SMS nebo zavolat. Oni to vnímají jako v pohodě, ovšem váš pocit samoty to nezmění. Ten může změnit jen náš přístup. Podíváme-li se na stejnou situaci vůči Bohu: jak On prožívá chvíle, kdy si s Ním nepovídáme (nemodlíme se)? Máme zde možnost vidět, že nejsme sami, kdo si připadá opomíjený.
Chtěl bych vás, milovaní, povzbudit: Nikdy nejste na nic sami! Bůh každému z nás dal anděla strážného a ten je naším prostředníkem u Boha. Bůh nikdy nezapomene na své dítě, ale posiluje ho až do poslední chvíle, aby neklesalo na mysli a nepochybovalo o Jeho lásce. Ona je svorníkem dokonalosti, ke které máme všichni ještě daleko, ovšem On doplní to, co je potřeba v pravý čas, aby se na každém z nás projevila Jeho milost. Nebojte se ničeho, opřete se o Jeho lásku, vždyť Jemu na vás záleží. Slíbil, že nás nikdy neopustí, v to věřme, na tom stavějme, protože je to předmětem naší naděje – Jeho láska. Díky za každou vaši modlitbu, vaši oběť, váš projev lásky vůči Bohu, bližnímu nebo k samým sobě. Žehnám vám a vyprošuji hodně Božích milostí na cestě ke svatosti!
P. Pavel Obr
Text povzbuzení : P. Mgr. Pavel Obr
Informace a foto: Centrum pro rodinu a sociální péči z.s.